Mirek Skunk Jaroš - textař, který musel emigrovat

Mirek "skunk" Jaroš

se narodil 4. 12. 1950 ve Dvoře Králové n/L. Někdy v letech 1966 - 67 se stal členem trampské osady (T.O.) Zlatý javor. Původně interpretoval jak trampské, tak i country písničky. Později mu to již nestačilo a tak se vrhl na překlady písniček americké country, ale i na tvorbu vlastní.

Asi nejznámějšími jsou Jižní sqadrona (Jižní eskadrona, Montgomery), Rychlejší koně, Guantánamo (někdy se píše Quantánamo), Kristus z plastiku, Dopis amerického vojáka, Mc Laren, Javorový list (Domovenka). Těch písniček je asi něco kolem 150 a tak je tady nelze všechny vyjmenovat. Mnohé z nich natolik zlidověly, že už ani ti kteří je zpívají nevědí, že jsou od něj a dokonce Jižní sqadrona, se objevila i ve zpěvníku pro základní školy!

Zde budou dnes v 16 hodin fotky a videa z archívu Mirka Skunka Jaroše. Ve stejný čas to bude puštěno i na koncertě k 50 výročí kapely Wostruha, pro kterou složil mnoho písniček:


Ale od začátku

Na gymnáziu ve Dvoře kde studoval, začal chodit na angličtinu neboť jak říká "chtěl jsem vědět vo čem se v tý kántry zpívá ". Tady navázal přátelství se svým profesorem angličtiny panem Šulcem. Tento mu zprostředkoval kontakty do zahraničí a díky nim se dostal k nepřebernému množství desek. Doma měl nepředstavitelnou diskotéku písniček country zpěváků v té době nazývaných "outlaw´s country", tedy psanců country muziky jako byli W. Nelson, W. Jennings, K. Kristofferson a dalších. Dnes jsou tito "outlaw´" s již klasikou country. Měl samozřejmě i ty klasické country zpěváky. Jeho vztah ke zpěvákům country se odrážel i v jeho přátelském počešťování jejich jmen. Kris Kristofferson byl pro něj Krišpín, Rosanne Cash byla Rozárka Kešová, duo Brooks & Dunn byli Brokeš a Daneš  atd. Další zvláštností Skunka byla i jak on říká "královédvorská kántryovština ", která je někdy pro ty, jenž nežijí v Podkrkonoší nesrozumitelná např. místo člověka vyslovuje čouka, soudruzi - souzi a na konci slov požívá typické podkrkonošské - ej a oj, a také zbytky němčiny, která nám zde  na okraji bývalých Sudet zůstala a dodnes ji používáme,  např. slovo flašky. To pak činí těm, kteří se snaží zpívat jeho písničky spisovně, určité problémy při frázování, když třeba zpívají místo flašky - láhve.

Mirek  velkou smůlu, že jeho tvorba byla v letech tvrdé normalizace, a tudíž nežádaná a brzy se objevil v hledáčku STB. Vždyť v Jablonci na Country festivalu, kde vyhrál jeho text druhé místo (první mít nesměl), mu pořadatelé  zakázali vstup na přebírání ceny v jeansové bundě, neboť to prý bylo "móóóc americké". Tehdy mu Dáša  (jeho dodnes žena) řekla "Vykašli se na ně, nestojí Ti zato se ponižovat". 

Skunk patřil do  generace která se říkalo "beatníci ". Tudíž rebel , ale i básník a poeta. Přestože v podstatě nikdy nesměl vystupovat, jeho písničky se vryly do paměti a díky kamarádům se roznesli po celé republice.

Rád dělal taky písničky o svých kamarádech a pro ně. Jsou to např.  Teddy blues (kde se ptá "kam zmizela stará dobrá pára, co jezdila vždycky z Hradce ven?"), Javorový list, kde vzpomíná na svou mateřskou osadu Zlatý javor  ... a v pošlapané trávě domovenka leží ......vem do dlaní svých javorový list), Já jim závidím (Já jim závidím, když je vidím stát na silnicích v maskáčích... já jim závidím Donald a Gredo...), Červený hasičský vůz (...a každá holka hned se svlíká, když ji Miky řekne maličká, a klopí víčka když hadice stříká, vždyť ji hýčká Miky Brdička (šerif jejich osady)) , Blues pivovarského řidiče (...můj závozník mě říká, že je to na pí.u, do taktu Czepela  (náklaďák maďarské výroby) si zpívám píseň pivovarských řidičů,  V Texasu je odevšeho kousek  ( ... možná o něco víc, to už dávno říkal Oskar Rousek, a každej Texasan to dobře ví ), Nikdy jsem nekouřil marijánku  (...nikdy jsem nekouřil marijánku, nikdy jsem nežral fermetrák, nikdy jsem nevyloupil banku, ani se nechystám vykolejit vlak, vždyť jsem ze Dvora Králové). 

V dalších  písničkách, které dělal, se trefoval do politiky, např. Pohlavní život straníka (moje žena milá štěká na mně jako pes, její stálé vytí nese do okolí, když odcházím s milicí zase cvičit do polí), Děti z pomocné školy (...radujou se radujou, protože vědí čím jednou budou. Že z nic budou ředitelé, že z nich budou tajemníci, u armády velitelé, nukleární odborníci, děti z pomocné školy povedou nás výš a výš ....čím je člověk větší blb, čím má ohebnější hrb, tím lepší flek a plat, vždyť to znáš ze svého okolí). O životě v paneláku zpíval v písničce Papundeklák, k TV seriálu o majorovi Zemanovi hned složil písničku  "Irena Čubírková" (chtěl jich původně udělat 30, jako bylo dílů, to už však nestihl a složil jen dvě). 

A nesmím zapomenout na ty  "s  hvězdičkou "  jakými byly,  Blues mužskýho hormónu (...na půl chlap a na půl žena, nikdo neví co to je, tohleto bych nikdy ne, ne, ani ve stoje), Pesara, (italský hit ) (.... hormony, hormony, navlíkni si na něj dva tři kondomy, nebudeš li rozšiřovat svý pohlavní hormony, nemusíš kupovat dětem bonbóny ) , ale i Felina z El Pasa (...já byl jsem Ti věrnej, pak přišel ten černej a Tvý kouzlo Felino ztratilo lesk, on usmál se krásně, ty bezzubý dásně, pak  polibek tichý mi na čelo dal). 

Asi nejznámějšími jsou, ale dodnes klasické písničky Jižní sqadrona (Jižní eskadrona, Montgomery), Rychlejší koně, Guantánamo (někdy se píše Quantánamo), Kristus z plastiku, Dopis amerického vojáka, Mc Laren, Javorový list (Domovenka). Těch písniček je asi něco kolem 150 a tak je tady nelze všechny vyjmenovat.  Mnohé z nich natolik zlidověly, že už ani ti kteří je zpívají nevědí, že jsou od něj a dokonce Jižní sqadrona, se objevila i ve zpěvníku pro základní školy.

Mirek byl v roce 1980 (shodou okolnosti opustil republiku v srpnu, a tak 30té narozeniny trávil v lágru v Karlsruhe) s rodinou, tedy manželkou Dášou a dcerami Ilčou a Klárkou  (kterým bylo tenkrát 6 a 5 let  prakticky vyštván komunistickým režimem (hrozilo mu vězení, a tak mu  radši tehdejší mocipáni, umožnili vycestovat do Jugoslávie) do emigrace.

Dnes žije v SRN, ale ani tam nezahálí. Jeho písničky jako Ostrov pokladů, Od tý doby co jsem utekl (Pátek je můj psí den, v sobotu bych vyjel ven, ale není kam.... neslyším houkat vlaky, a nejsou tu taky, campy plné trampů, to jsem míval rád) hovoří o jeho touhách a stálém sepětí s domovem a trampy, nebo Ráno vstanu (..chlápek co mu Market patří, má takových ještě pět, když ho vidíš tak by jsi neřek´l , že práskal fízlům dvacet let), Bum bum, ratata ( ...lhal a krad a mordoval a lidem zdraví huntoval, a když přišel listopad, zlej mužík moc zle nedopad....) ukazují na to, že dál sledoval a sleduje to co se u nás děje.

Jeho písničky se hrají stále a pokud o ně máte zájem pokuste se sehnat nahrávky např. Wostruhy, Dělové koule, Wabiho Daňka, Standy Mrázka nebo nahrávky z Pašou pořádané  " Skunkiády ". (Tam jsou od Bonanzy, Wostruhy, Dvorany, Standy, Svaťáka, Kvakina, Juana, Darky a Oskara).  

Oskar Rousek