REGIONY | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Jakákoliv diskuze ohledně směřování vedení města byla nežádoucí, a tudíž si ostatní zastupitelé, veškeří vedoucí odborů, městských organizací a minimálně padesátka lidí, kterým není osud města lhostejný, mohli již po čtvrthodině zamítání jakýchkoliv návrhů k projednání jít po svém. Naše vedení města skrze různé formy komunikace své činy deklarují slovy:
„Ctíme koaliční dohody…, My jsme se ničím neprovinili…, Vše pro občany jde dle plánu….., Co jsme slíbili, to plníme ….., Za to může opozice…., Absolutně věříme nejvyššímu vedení strany …..“.
Na základě faktů je tedy třeba vysvětlit nejen všem zastupitelům, ale hlavně panu starostovi Janu Jarolímovi a jeho věrným pomocníkům, kam jsme se od roku 2014, tedy po ucelených 9 letech pod vedením hnutí ANO v našem městě, posunuli. Pravděpodobně to uvědomění bude pro nás všechny nepříjemné a hořké, ale pokud nám skutečně jde o fungující město, které má naději na budoucnost, tak je třeba začít pracovat s realitou a přiznat si ji jak v podobě sympatické, tak odstrašující. Je třeba si ujasnit, kdo jsme, kým chceme být, jaké jsou naše možnosti a způsob, jak toho docílíme. Prvotně je potřeba pojmenovat reálie.
Město Dvůr Králové nad Labem se poprvé v historii města v roce 2021, tedy po 7 letech snažení pana starosty Jarolíma, dostalo do skupiny území, kam nikdo dobrovolně nechce. Dle oficiální databáze Ministerstva pro místní rozvoj patříme do nejproblematičtějších regionů v ČR – tzv. hospodářsky a sociálně ohrožených území (HSOÚ). Na základě jasně stanovených kritérií byly vymezeny tímto termínem správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), které vykazují nejhorší výsledky v indikátorech intenzita bytové výstavby, hrubá míra celkového přírůstku, index stáří, podíl nezaměstnaných osob, intenzita podnikatelské aktivity a v nichž žije 25 % obyvatel České republiky.
Nyní jsme tedy ve stejné skupině jako Tanvald, Šumperk, Varnsdorf, Orlová, Králíky, Vítkov, Bruntál, Horažďovice, Most, Blatná, Uherský Brod a další více či méně známé samosprávné oblasti. Nehodnoťme tyto regiony však jako např. občasní turističtí návštěvníci, kde vidíme každou oblast v něčem jistě atraktivní. Je třeba je hodnotit z kontextu každodenní kvality života obyvatel těchto oblastí, kam jsme se nyní „propracovali“ i my.
Obr.1 Vymezení sociálně a hospodářsky ohrožených území od roku 2021 dle definice Ministerstva pro místní rozvoj odkazující se na usnesení vlády ze dne 11. ledna 2021 č. 23 (v té době ministryní Klára Dostálová za ANO)
Obr. 2 Vymezení předchozích hospodářsky problémových regionů dle Strategie regionálního rozvoje 2014-2020, kde Dvůr Králové nad Labem mezi tuto totožně definovatelnou skupinu ještě nepatřil
Je nutné ještě upřesnit, že v rámci Královehradeckého kraje patří aktuálně pouze 2 obce s rozšířenou působností z celkových 15 do této skupiny „slabých“ - ORP Broumov a náš Dvůr Králové nad Labem. V rámci Královehradeckého kraje lze tedy konstatovat, že pouze necelých 8 % obyvatel tohoto kraje je mezi těmito „nešťastníky“. Je nutné znovu zopakovat, že do roku 2021 jsme v této skupině nebyli.
Znamená to pouze 3 možnosti, proč jsme se celorepublikově „propadli“ do této skupiny:
a) Dvůr Králové nad Labem se má pořád stejně, jiné obce (ORP) se mají lépe oproti minulému období,
b) Dvůr Králové nad Labem se má hůře oproti minulým období, jiné obce (ORP) se mají stejně či lépe,
c) do této skupiny jsme propadli záměrně soustavným nesnažením či absencí jakékoliv koncepce. Výhodou by bylo následné zvýhodnění v dotačních titulech právě pro tuto skupinu „outsiderů“, kterým se nedaří. Tuto možnost, snad nepravděpodobnou, bych přirovnal k absurdní situaci u zdravého člověka, který si dobrovolně uřízne nohy, aby měl větší šanci čerpat dotace na kompenzační pomůcky.
Pokud bychom nechtěli vycházet „pouze“ z jednoho, byť nezávislého a transparentního ministerského posuzování, využijme např. projekt Obce v datech renomované mezinárodní společnosti Deloitte. Ten pro rok 2022 stanovil na základě mixu měřitelných a kvantifikovatelných dat, že Dvůr Králové nad Labem je v kvalitě života 156. město z 206 posuzovaných. Problémem není jen samotné umístění, ale i setrvalý propad v pořadí a v kvalitě života, kdy kombinovaný index se v roce 2018 a 86. místem v ČR s hodnotou 5,2 propadl do roku 2022 na 156. místo s hodnotou 3,8!
Obr. 3 Vizualizace mapy Královehradeckého kraje projektu Obce v datech společnosti Deloitte. Metodika výpočtu
Vedení města se může opájet skutečností, že na hodnoty Broumova ještě nemáme. Ale jen do okamžiku, než se koukneme do historie. Ta nám ukazuje v Broumově setrvalý vzestup umístění a kvality života, kdy kombinovaný index v roce 2018 a 198. místo v ČR s hodnotou 2,1 vzrostl do roku 2022 na 179. místo s hodnotou 2,8! Pokud bude dosavadní trajektorie obdobná, již během 3 let Broumov předstihne Dvůr Králové!
Jako alarmující fakt je skutečnost, že Dvůr Králové nad Labem v tomto žebříčku je jediné město v Královehradeckém kraji, které má takto nízké hodnocení a zároveň ještě zhoršující tendenci. Navíc v hodnocených kritériích není vidět mnoho naděje na zlepšení.
Doporučuji se do projektu Obce v datech podívat a přesvědčit se na vlastní oči, jak nás vidí statistika. Věřím, že vedení tato data sleduje. Bylo by tedy vhodné pojmenovat příčiny a přiznat si jednoznačně neúspěšné období v dějinách města Dvora Králové nad Labem. Pokud si přestaneme sami lhát do očí, dá se s tím úspěšně v budoucnu pracovat.
Opravdu se nemá cenu ukájet v romantizujících myšlenkách, jak jsme kdysi jako město něco znamenali, byli jsme atraktivní pro nové obyvatele, na základě dobrého vedení města se stavěly a provozovaly nové objekty, nové průmyslové areály, vznikala nová bytová výstavba a díky těmto primárním jevům nastávaly i ty sekundární – výstavba kulturních a volnočasových areálů a objektů, rozvoj spolků atd. (viz níže Pozn. 1).
Dvůr Králové nad Labem byl v minulosti nejenom regionálním centrem. Už není. Je třeba se nad sebou zamyslet, obrátit kurz, nastavit směr, jasně pojmenovat možnosti a tento koncept dlouhodobě dodržovat na základě priorit. Bez ohledu na své osobní zájmy. Tento směr nemá být obsahem tohoto textu. Zda ho bude obsahovat zpracovávaný, stále nedokončený Program rozvoje města 2023-2030, je otázkou. Pokud bych měl hodnotit na základě předložené analytické části, tak se domnívám, že spíše nikoliv.
Bohužel po průběhu mimořádného zastupitelstva nemá smysl požadovat osobní odpovědnost členů koalice z těchto nelichotivých statistik. Zvlášť někteří členové úzkého vedení města jsou snad existenčně závislí na veřejných funkcích a jakoukoliv odpovědnost odmítají. Jejich partajní ani koaliční kolegové jim nedokážou oponovat či ukázat jiný pohled na věc a přebírají více či méně funkci často destruktivního komparzu. Z vlastní povahy funkce plodí moc, moc tvoří vliv, vliv se překlápí v zájmy. A pokud konkrétní osobní či profesní zájmy potlačí žádoucí všeobecné zájmy společnosti, vznikne to, co z mého pohledu, právě charakterizuje dlouhodobý styl vládců Dvora Králové nad Labem – vládnutí bez jakékoliv vize a tahání projektů jak z kouzelnického klobouku bez jasně definovaných přínosů pro celek.
Už jen natočená reportáž z ledna roku 2023 se starostou města, týkající se dotazu na existenci programového prohlášení či koaliční smlouvy se Sílou Dvora, má děsivý obsah o tom, že ani náznakem pan starosta netuší, jak dále. Pan starosta na otázku odpovídá: „My zkusíme dát nějaké konkrétnější programové prohlášení ven, aby ta představa o tom byla, ale nicméně už v té kampani ke komunálním volbám jsme se víceméně shodli, že tady moc nových věcí vymýšlet úplně nejde a jde jen o to, jaké se jim dají priority a jak se do těch jednotlivých let ty akce polepí za sebou.“
Myslím, že s tímto přístupem jsme jako město absolutně odepsaní.
Ke konci je třeba jasně zdůraznit, že město a jeho okolí, které každému z nás přináší plno dobrého, a kde se dá nalézt řada pozitiv, ještě má šanci na zvrat a zlepšení v měřitelných parametrech. Chce to však pracovat systematicky, prioritizovaně a na základě vyšších zájmů ve prospěch většiny a společné vzdálenější budoucnosti, než je pouze jedno volební období. Je třeba se personálně zbavit lidí, kteří zneužívají své funkce, nejsou schopni konstruktivní debaty a z ní vycházejících řešení a kteří si z funkce, vlivu či kulatého razítka udělali svoji obrněnou pozici.
Otázky k zamyšlení:
Příště si popíšeme dvorskou mocenskou kopanou, kdy na straně vítězů jsou pomocí faulů nejen osobní zájmy členů koalice a na straně poražených občané DK a rozpočet s budoucností města.
S přáním lepší budoucnosti
Ondřej Mikeš
Dvůr Králové nad Labem
Text a myšlenky pod čarou
Výše zmíněné typy hodnocení vycházejí z kvantifikovatelných měření. U ministerského měření je k tomu samostatná analytická část např. zde, u indexu Deloitte (Obce v datech) se jedná o kombinaci mnoha faktorů, celkem 29 měřitelných indexů s různými váhami jejich vlivu na index celkový.
Je nutno říct, že žádná obec v ČR nikomu nezajistí sama o sobě šťastný život. Obec také samozřejmě z velké části nedokáže ovlivnit neúspěšný osobní a profesní rozvoj. Ale je tady od toho, aby zajistila podmínky, při kterých bude pro její obyvatele dosažení klidného, šťastného, úspěšného a pestrého života pravděpodobnější. Město Dvůr Králové nad Labem však obyvatele v novodobé historii jen ztrácí. Obyvatele ztrácí jak nedostatečným přírůstkem (počet narozených vs. zemřelých), tak i migrací (lidé odtud více odcházejí než přicházejí bydlet). Navíc, i díky tomu, populace nadprůměrně stárne (pozn. 2).
Každá obec je také svým způsobem unikátní a potýká se s různými výhodami i nevýhodami.
Problémem naší obce je, že představitelé obce nedokáží na naše možnosti „naroubovat“ odpovídající řešení, a tak s kondicí padáme.
V současné době (listopad 2023!) se teprve vypracovává nový Program rozvoje města na roky 2023-2030 ve spolupráci se stejnou společností jako v minulosti. Zde si lze přečíst analytickou část. Doporučuji se seznámit. Z velké části odpovídá realitě, ale v zásadních částech je občas protkána nepravdami, občas fantaziemi, občas absurdními tvrzeními či poznatky a opět, co se týče strategického dokumentu, působí část kvalitně (popis historie, popisné údaje infrastruktury, životního prostředí …), část značnou nedotažeností (vlastní analytická část demografických jevů, část deklarací…). Občas je vidět, že si to nepřečetl před vydáním nikdo skutečně ze Dvora Králové nad Labem. (např. formulace „Druhým brownfieldem je „Areál bývalé TIBY Zálabí“, dnes označovaného jako „areál bývalé Mayerovy továrny“, který byl využíván ke stejnému účelu.“). Alarmující skutečností však je, že k dnešnímu dni není zveřejněna část strategická a implementační. Obávám se, že úrovni a přínosu analytické části bude odpovídat i následná strategická a implementační část.
Již v části 1 tohoto dokumentu najdeme nepřesnost či nepravdu odpovídající spíše úmyslu: „V samotném úvodu tohoto dokumentu je nezbytné zmínit, že město Dvůr Králové nad Labem spadá do kategorie A (základní území) - Hospodářsky a sociálně ohroženého území České republiky (HSOÚ). V rámci Královéhradeckého kraje spadá do HSOÚ 25 % jeho celkového území. HSOÚ lze definovat jako území se zhoršenými životními podmínkami pro obyvatele a slabším hospodářským výkonem, které́ brzdí jejich další ́rozvoj. Vyznačují se především: vyšší nezaměstnaností, vyšším podílem starších osob, klesajícím počtem obyvatel, nižší podnikatelskou aktivitou a nižší bytovou výstavbou. Více informací lze nalézt například zde či zde.“
Realita je taková, že v rámci Královehradeckého kraje však spadá do HSOÚ pouze necelých 11 % území (ORP DKnL + Broumov). Z mého pohledu si tedy vedení města je vědomo toho, že město není v „kondici“, ale do analytické části se napíše nesmysl, aby to nevypadalo hned zkraje tak „blbě“.
Dle dokumentu se chce město prezentovat „jako moderní město hrdé na svou historii“. Asi bych začal tím, že se tomu začneme přibližovat i skutečně.
Co se týče fantazijního vidění světa, tak např. v analytické části se píše: „Město Dvůr Králové nad Labem disponuje nástroji pro podporu podnikání (online akademie pro starosty a příklady dobré praxe, Jobs for UA, API, investiční pobídky, …), které přispívají k hospodářskému rozvoji. Město intenzivně komunikuje s místními podnikateli, snaží se jim zajistit ideální podmínky pro podnikání a pomáhá při řešení nastalých problémů. Potenciál města tkví ve využití stávajících chátrajících průmyslových lokalitách či ve vymezení/vytipování nové průmyslové lokality, které mohou do města přivést nové podnikatele či sloužit pro expanzi podnikatelů stávajících. Její využití povede k vytvoření nových pracovních míst a může mít pozitivní dopad na městský rozpočet.“
Docela by mne zajímalo, jak se vedení města opravdu vidí. Zda tomuto textu i věří, nebo se jedná jen o napsání hrubé nepřesnosti do dokumentu, který má mít ale analytickou povahu. Jak vedení města konkrétně přispívá k hospodářskému rozvoji? Jakým způsobem město zajišťuje ideální podmínky? Vidí to stejně i samotní místní podnikatelé? Kde mohu nalézt novou průmyslovou lokalitu? Jaká nová místa se na základě úkonů města za posledních několik let povedla vytvořit? Jaký typ podnikání město podporuje – lokální podnikatele či lákání nadnárodních firem a prodejců se sídlem bůhvíkde?
Vedení města si samo sobě nalhává skutečný stav věcí. Samo město se následně oslavuje v analytické části větami typu: „Město se tedy dle ekonomické teorie chová přesně tak, jak by mělo, kdy podporuje poptávku vytvářením veřejných zakázek v době „krize“.
Výsledkem je pak stav, který lze na základě dat společnosti Deloitte vidět v přehledné tabulce takto:
Pokud výsledky vztáhneme k nám nejbližším městům a vložíme je do grafu, vznikne:
Zjednodušeně řečeno, máme se na základě měřitelných údajů téměř nejhůře a zároveň se dlouhodobě zhoršujeme. Zatímco okolní obce zbrzdily pád, resp. se začaly zlepšovat. Během posledních 5 let jsme se z průměrné pozice dostali na nejhůře hodnocenou.
Pokud to vztáhnu k celé republice, chápu, že nejhorší pozici mají regiony geograficky odloučené na obvodu území ČR a následují regiony, kde dochází ke skokové transformaci příp. útlumu určitého specializovaného typu průmyslu. Národnostní a etnické složení hraje také svoji roli. Velmi velmi zjednodušeně.
Otázkou, na kterou je třeba si odpovědět je, proč naše město, dobře dopravně obslužné, bez zdánlivě problematického útlumu a úpadku průmyslu a bez dalších na první pohled zřetelných „komplikací“ je tam, kde je. Z mého pohledu je to primárně stagnujícím zájmem nových zaměstnavatelů o region (příp. se špatnými podmínkami pro jejich start a rozvoj) s následným nezájmem obyvatel o tuto oblast. Ti pak region opouštějí buď za prací a stěhují se a pro nově příchozí je region pracovně nezajímavý. Stávající populace bez dostatečného přírůstku logicky stárne, dožívá. Můžeme se zabývat, proč je v našem ORP např. nejvyšší jistina na exekuovanou osobu i dalšími nelichotivými „vítězstvími“, ale z mého pohledu jsou to již jen důsledky nefungující ekonomiky a následné neatraktivity pro obyvatele.
Pro budoucnost je však toto třeba rozklíčovat do detailu a zvolit adekvátní postup. Bez toho budeme jen dále sledovat mistry chaosu, neúspěchu a uvadajícího města.
Poznámky v textu + dokomentář:
Pozn. 1: „S průmyslovým rozvojem úzce souvisel i růst počtu obyvatel, stavební rozvoj města a v neposlední řadě i rozvoj společensko-kulturního života města (stavba budovy divadla, rozvoj spolkové činnosti – divadelní spolek, pěvecké spolky, tělovýchovná jednota Sokol, Okrašlovací spolek, …). Velká většina těchto spolků existuje dodnes a dále se aktivně podílejí na životě města.“ – zdroj Analytická část PRM 2023-2030
Pozn. 2: „Od roku 1980 je tento vývoj opačný a město je v poslední době poměrně ztrátové. Zde se jedná o, pro město, poměrně velkou výzvu, jelikož od počtu obyvatel se primárně odvíjí příjmy městského rozpočtu (z rozpočtového určení daní, …)“ -– zdroj Analytická část PRM 2023-2030
„Hlavním východiskem pro město Dvůr Králové nad Labem je fakt, že úbytek obyvatel je v něm ze všech sledovaných jednotek procentuálně nejvyšší. Pro hlubší analýzu by byla nezbytná další data, ze kterých by se daly vyvodit příčiny a důsledky.“ -– zdroj Analytická část PRM 2023-2030
Dokomentář autora:
Poměrně raritní je v analytické části požadavek na zásadní data, ze které by se daly vyvodit příčiny a následky. Na co mi pak tato analytická část je, když mi nezanalyzuje příčiny a důsledky nejdůležitějšího faktu – vylidňování a stárnutí? Jak pak mohu navrhovat a implementovat řešení, volit strategii?
Úvodní foto: řeka Labe ve Dvoře Králové
Autor: redakce (se svolením autora textu)
Vaše komentáře |